Email

kontakt@mladezprotidrogam.cz

Co je promiskuita?

Kdy dochází k morálnímu selhání? Na tyto a další otázky se pokusíme odpovědět v následujícím textu.

Význam slova promiskuita

Promiskuita je doslovně řečeno volné obcování mužů s ženami, nebo mužů s muži a žen s ženami a platí to i pro skupinový sex bez rozdílu sexuální preference a orientace. Jedná se o vyhledávání sexuálních objektů výhradně za účelem sexuálního ukojení bez jakýchkoliv dalších závazků.

Koho se promiskuita týká?

Touhu po sexuální slasti má každý. Zásadní otázkou zůstává morální charakter jedince, kterak silná je jeho vůle a ochota zodpovědnosti a vnitřní disciplinovanosti. Pamatujme, že i silný a vysoce charakterní jedinec, který je vystaven silným erotickým podnětům, není vůči takovému dráždění zcela imunní. Zejména pokud vyhledáváme nebo se vyskytujeme v prostředí s velkým množstvím potencionálních partnerů a silnými erotickými podněty, vzrůstá pravděpodobnost, že podlehneme vnitřní přirozené potřebě sexuálního aktu. Zejména jedná-li se o různé noční kluby, diskotéky a parties.

Často se o promiskuitním chování mluví ve spojení s rizikem přenosu pohlavně přenosných chorob a AIDS, které je pro tyto choroby jednou z nejzásadnějších podmínek jejich existence

Sex emoce nejvyššího kalibru

Sexualita nám poskytuje pohlavní slast. V životě neexistuje emoce vyššího stupně . Někdo zapšklý, především ze starší generace nebo dospělých může s jistou mírou zhnusení prohlásit, že sexualita je ohavnost, pravá slast že je poslouchat třeba Mozarta. Nutno takovému člověku odpovědět: Zkusil jsem obojí, nelze to srovnávat.

Sexuální slast je skutečně pro mladého člověka emoce nejvyššího stupně, takže je pro ni schopen podstoupit strašná rizika. Kvůli Mozartovi nepolezete po okapu do třetího poschodí a neskočíte na balkón bytu, odkud zní hudba, kvůli sexuální slasti ano. Pro ukojení této potřeby dokážete udělat ještě daleko víc.

Naše ústřední nervová soustava je stejně jako u dalších živočichů už tak ustrojená, že co se sexuality týče, jednáme neuváženě, rychle a neobezřetně. I zvíře ztrácí v říji opatrnost a bývá obvykle loveno. Touha po sexuální slasti je přítomna u všech živočichů. Je to jakási neviditelná síla biologické reprodukce.

Prokletí promiskuitního sexu

Z určitého pohledu je fakt rozmnožování největším prokletím sexuality. Za každou sexuální radostí se skrývá úzkost z početí (pokud ho cíleně neplánují). Bohužel je tomu tak, rozmnožování je překážkou rozvíjení sexuální morálky heterosexuální populace, ať se to někomu líbí či ne. Člověk, jako dokonale domestikovaný živočich, získal schopnost ustavičné a nepřetržité pohlavnosti, aniž by zaniklo rozmnožovací poslání sexuality. Neexistuje totiž dokonalý antikoncepční prostředek, který by nikdy neselhal, a proto je sexuální slast u člověka jen trochu odpovědného provázena strachem, aby milování nezanechalo nežádoucí následky.

Pokud se dodržují podmínky bezpečného sexu, je promiskuitní chování příjemným a těžko se jej dokáže zbavit. Největším prokletím je, že časté střídání partnerů degraduje lidskou důstojnost a je pak těžké změnit charakter chování a najít si trvalého partnera, s kterým si vytvořit pevný partnerský vztah.

Pokud se jedná o styk v partnerství, kde je zachovávána naprostá věrnost a proto zde nehrozí ani strach z pohlavních chorob a HIV, je takový sex osvobozen od jakýchkoliv prokletí a je čistou slastí.

Už od pradávna (pomineme-li jisté nejstarší zaměstnání) byli muži ochotní přistupovat k sexuálním povyražením mnohem benevolentněji než ženy. Je to logické, pro ně je promiskuita evolučně výhodná, užijí si a ještě zvýší svůj reprodukční potenciál tím, že se jim někde povede zasít na případného levobočka. Naopak pro ženu je toto konání značně riskantní a prakticky jí nic nepřináší, ba naopak, pokud bude sama a otěhotní, nároky na výchovu potomka budou nepoměrně vysoké, riskuje ztrátu současného partnera, který nejspíš nebude blahem bez sebe, má-li živit a šatit geny, které s ním nemají nic společného a v neposlední řadě, není žádoucí mít potomky „jen tak s někým“, je potřeba pečlivého výběru. Tak jako v říši zvířat, samce zajímá kvantita, samice kvalita.

Pro mužské samce je tudíž přirozené využívat každé příležitosti, která se naskytne k polygamnímu páření a bohatství, moc a násilí je chápán jako prostředek, který nasazují proti ostatním mužům v soutěži o více sexu – ačkoli obvykle ne za cenu obětování stabilního monogamního svazku. Nepříliš lichotivý obrázek vypovídající o mužské přirozenosti, které zrovna dvakrát nesouzní s ideály moderní doby jako je monogamie, věrnost, rovnoprávnost, spravedlnost a nenásilí. Bojuj a rozsévej, to je naše heslo.

Ženskou matematikou jsou naopak jednoduché počty, které platí už od dob lovecko-sběračských společenství. Získej obětavého manžela, který se bude vzorně starat o tvé potomky a dobrého milence, který jim poskytne ty nejlepší geny. Jen velmi šťastné ženy mohou získat obojí od jednoho muže. Začíná to pravěkou ženou, která si vzala nejlepšího ze svobodných lovců a počala s nejlepším z již ženatých a konče mladičkou manželkou bohatého starého papaláše s dítětem nápadně podobným jejímu bodyguardovi.

Podtrženo sečteno, muži jsou zde proto, aby ženy mohly využívat jejich bohatství, geny a otcovskou péči.

Trochu cynické, možná lehce nadsazené, ale při hlubší zamyšlení přijdeme na to, že ne příliš. Přirozenost neskryjeme za společenské konvence. Jen si vzpomeňte jak odlišná bývá mužská a ženská nevěra. Ženatí muži ji většinou berou jako sexuální rozptýlení se svobodnými ženami a rádi se vrací do tepla domova ke svým manželkám a dětem, tam kde mají „svoje jisté“ naopak ženu do náruče nevěry ženou jiné okolnosti. Většinou nedostatek pozornosti a lásky současného muže a je mnohem svolnější k jeho opuštění. Ne nadarmo jsou to spíše milenky, které tlačí své milence k tomu, aby opustili svou stávající a stali se jejich nastávající a ne nadarmo se mužům do tohoto extrému příliš nechce.

Muž, který je promiskuitní je automaticky stavěn na piedestal a mnohdy mu dává moc autority mezi vrstevníky. Zajímavé je, že tomu tak není u žen – promiskuitní žena je naopak zavrhována jako prostitutka. Proč tomu tak je, je na samostatný článek neboť vysvětlení tohoto stavu je mnoho.

Nechceme potlačovat sexualitu a její projevy, nechceme aby mezi muži a ženami vznikaly propasti a vzájemný strach či veliká neznalost ve vztazích a soužití. Naše ideje nám ovšem velí nedovolit přebujelé sexualitě a sexuálním projevům pohřbívat ostatní sféry života

Bída ducha

Obraz „bídy ducha“ lze snadno spatřit v dnešku: každý film, každá reklama, každá moderní písnička, musí obsahovat sexuální projevy neb jinak nezaujme. Skutečnost, že máme své pudy (původně určené k reprodukci druhu), dnes slouží jako nástroj výdělku. Proto se nic veřejného bez erotiky, „lechtivosti“ apod. neobejde. Sexualita je přirozenou součástí lidí, avšak jsme nuceni věřit tomu, že je v každé naší činnosti přirozeně obsažena, že naše činnosti řídí a proto se nemáme za co stydět, myslíme-li stále na sexuální uspokojení a snažíme-li se jej neustále vyhledávat – Tento mýtus se postupně prosadil do mainstreamu a v podobě, v jaké ho známe my, je prakticky všudy přítomný a nepřehlédnutelný. V jeho režii se rozrostl porno průmysl, diskotéky (ty jsou skutečně silně ovlivněny tímto mýtem a jsou semeništěm promiskuity) a další a další „hodnoty“ odvozené přímo od něj.

Zde se tedy dá vystopovat naše východisko pro náhled na promiskuitu. Základním stanoviskem pro nás budiž poznatek, že přebujelá a deformovaná sexualita a erotičnost likviduje vše, co je od pudů nahoru: kulturu, kultivovanost, disciplínu, charakter, rodinu (jako základ zdravé společnosti).

Promiskuita školou života

Nebrojíme ani proti tomu, aby se mládež v rámci „poznávání“ světa dostala k tomu, že vystřídá pár partnerů, než nasbírá zkušenosti. Ale je ovšem jasné, že je rozdíl mezi „poznáváním“ v prostředí běsnícím sexuální nevázaností, glorifikující nestálost a „poznáváním“ v prostředí učící zodpovědnosti nejen k sobě, ale především k budoucímu partnerovi (budoucí rodině).

Střídání partnerů jako na běžícím pásu bez sebemenšího uzardění, v člověku likviduje smysl pro čestnost a zodpovědnost – a toto jsou rysy, jež vídáme u mainstreamové společnosti a proti kterým stojíme a rádi bychom je změnili.

__________________________________________________________

Dnešní mládež si myslí, že ví o sexu vše, ale poté je lehce něco zaskočí. Téma sexu je doma tabuizováno a mladí se o sexu s rodiči neradi baví.

Jak již bylo zmíněno v článku, velká část promiskuitních případů se odehraje na různých diskotékách pod vlivem rekreačních drog, kdy si mladí neuvědomí riziko a poté na to doplatí

Bezpečný sex

V tomto textu se dozvíte většinu informací o bezpečném sexu a pohlavních chorobách.

Bezpečný sex

Bezpečný sex je praxe pohlavní aktivity ve způsobu, který redukuje nebezpečí nákazy se sexuálně přenášenými nemocemi. Naopak, nebezpečný sex je praxe pohlavního styku bez ohledu na prevenci pohlavních chorob.

Nejznámějšími a nejrozšířenějšími nákazami jsou AIDS, syfilis a kapavka.

Ze statistik světového zdravotnictví vyplývá, že v poslední době se na prvním místě nejčastěji objevuje nákaza chlamydiovými mikroorganismy. Pohlavní chorobou je možné onemocnět i po jediném nechráněném styku.

I když každý rok zdravotnické instituce informují velkou část populace o nebezpečí pohlavních chorob a jejich následcích, počet nemocných stále roste.

„Myslela jsem, že napoprvé se mi nemůže nic stát. Svého kluka jsem znala půl roku,“ říká 16letá Jana z Prahy, která se léčí s chlamydiemi.

Více o pohlavních chorobách : ZDE

Opatření pro bezpečný sex

1) Sociální metody

-Monogamie – sex s jediným partnerem. Ale nutno upozornit, že mnoho monogamných lidí bylo infikováno STI od nomonogamního partnera

-Poznání svého partnera, zvláště verifikace před stykem, že nemá STI.

-Vyhnutí se drogám (včetně alkoholu), protože zvyšují

pravděpodobnost, že partneři mohou být nedbalí k jiným pravidlům bezpečného sexu.

2)Prevence výměny tělesných tekutin

Vyhnutí se každému kontaktu s krví, vaginální tekutinou a semenem partnera:

-Použitím kondomů

3)Abstinence

I když sexuální abstinence zcela eliminuje riziko vzniku těhotenství a z velké části i přenosu STI, technicky to není metoda provádění „bezpečného sexu“.(V dnešní společnosti prakticky nevyužitelná metoda.)

Pohlavní choroba se týká i mladých

Více než polovinu nemocných představují lidé ve věku 20 až 30 let. Není však výjimkou, že pohlavní chorobou onemocnění i mladší. Je to způsobené hlavně tím, že mladí lidé dnes začínají svůj sexuální život mnohem dříve. Než dospějí, vystřídají i několik partnerů. Je pak velice pravděpodobné, že dojde k nákaze.

Většina pohlavních onemocnění se zpočátku příliš neprojevuje. Objeví-li se příznaky, jsou často zaměňovány například s poševními výtoky. Je tedy možné, že nemocný o své chorobě neví a často nevědomky nakazí druhého partnera.

Celkově bylo doposud identifikováno více než 20 pohlavních nemocí. Některé pohlavně přenášené choroby jsou léčitelné, jiné nikoli. Avšak před všemi pohlavními chorobami existuje účinná ochrana. V první řadě byste si měli pečlivě vybírat svého partnera a nezapomenout na ochranu.

K dostání je celá řada kondomů, které můžou sex dokonce i zpříjemnit. Vybrat si můžete ty s ovocnou vůní, různým zdrsněním či barevností.